Obsah

Novinky
Novinky


Úvod

TJ Sokol Mysločovice vznikl 16. června 1932

Tělocvičná Jednota Sokol v Mysločovicích, tak zněl původní název, vznikla z nadšení mnoha občanů pro ušlechtilost Tyršových myšlenek, pečovat o své zdraví sportem, pohybem a zároveň přijímat morální a demokratické principy sokolských myšlenek. Na ustavující schůzi dne 16.června 1932, přišlo mnoho občanů, kteří vyslechli projevy řídícího učitele Josefa Prášila a profesora Jareše starosty Sokola v Holešově. Po těchto projevech se téměř všichni hlásili k sokolským myšlenkám a přihlašovali se za řádné členy. Líbilo se jim, že Sokol sdružuje lidi bez rozdílu povolání, majetku nebo náboženství. Je to spolek nepolitický, demokratický a pokrokový s jediným cílem: tělesný a mravní rozvoj občanů. O této zakládající schůzi byl vypracován řádný protokol, který potvrzuje ustavení prvního výboru Sokola s prvním starostou bratrem Josefem Prášilem. 

Historie Sokola Mysločovice

Nově založený Sokol neměl žádné finanční prostředky, aby mohl zakoupit nářadí a pokrýt ostatní potřeby. Hlavním zaměřením byla gymnastika a nářaďový tělocvik.Z nadšením uskutečňované divadelní hry, plesy a taneční zábavy umožnily postupně kupovat veškeré cvičební nářadí. Za prvních deset let od založení dosáhl Sokol s přispěním všech členů velkých úspěchů. Další rozvoj Sokola a úsilí jeho členů přerušila Druhá světová válka. Po válce byla činnost Sokolu oživena. Došlo k rozvoji míčových her a pozvolný úpadek nářaďového tělocviku v Sokolu. To mělo za následek, v roce 1952, založení fotbalového oddílu. Po dvaceti letech rozvoje fotbalového oddílu, byl v roce 1972 založen oddíl dívčího volejbalu, v témže roce oddíl stolního tenisu a krátce na to i oddíl házené. Při těchto míčových sportech, žil také oddíl základní a rekreační výchovy, kde byla hlavní náplní spartakiádní činnost. Sokol se pravidelně zúčastňoval na těchto vystoupeních. Sokol dosáhl ve své historii i budovatelských úspěchů. Byl vybudován areál Sokolské zahrady, výstavba a s přibývajícími roky postupná modernizace fotbalového areálu, včetně šaten. Byl vybudován Spartakiádní stadiónek. Postavena ubytovna společně s hernou stolního tenisu.

V textu kroniky můžeme srovnávat něco víc než sportovní výkony. Třeba celkovou atmosféru, ducha Sokola, přirozené, praktické chování členů ke jménu Sokol, veřejné vystupování funkcionářů, prostě i d e u veškerého konání z let 1932 - 1950 a další roky až dodnes. Zatímco v prvním období se cvičilo, veřejně vystupovalo, prováděla kultura formou divadel, plesů a přednášek, chodilo se na  turistické vycházky, výlety s dětmi na Lešnou, hrad Malenovice, zámek Buchlovice, Buchlov. Vzdělávalo se několikrát v měsíci přímo v tělocvičně. Ve druhém období /léta padesátá/ se hlavně měnily zásady myšlení členů, Tyršovy myšlenky musely ustoupit. Měnilo se oslovování. To se „už nesmělo“, to „by se mělo“ a to „se musí“. Odstupovali funkcionáři a noví na něčí doporučení přicházeli. Nastala doba částečně, jindy úplně závislá na MNV, KSČ, JZD, Výboru  NF a okresním  výboru ČSTV. Tyto složky důsledně vedly TJ a dobře kontrolovaly veškerou činnost.

V padesátých a šedesátých letech najdeme v knihách zápisů jen sporadicky zmínku o snaze opět cvičit, vůbec ne o připravovaném vystoupení cvičenců, vůbec ne o výchově mladých k mravnosti, kázni, slušnosti a pravdě. Toto bylo velmi často zdůrazňováno a připomínáno v době Tyršově. V letech padesátých a šedesátých bylo podle knihy zápisů ze schůzí nejvíce péče věnováno zabezpečení činnosti fotbalového oddílu. Vedlo to z přirozené touhy mládeže hrát míčové hry, soutěžit, vyhrávat. Také proto, že muselo odstoupit vedení Sokola, které Tyršovo pojetí tělocviku s nadšením propagovalo.

Pravdou je, že prvních deset let po únoru 1948 byla i snaha nových funkcionářů udržet tradici sokolského cvičení, tradici plesů a divadel. Ale to, co nejde z přirozené touhy člověka, to co se stále připomíná a udržuje stálým přesvědčováním, to nemá dlouhého života. Výbor Sokola měnil cvičitele, ale úroveň cvičení klesala. Tradice plesů a divadel dlouho přetrvávala.

Po rozpadu Rakousko – Uherska, kterého jsme byli součástí při mohutném rozvoji demokracie v nové republice, volnosti a celkového nadšení v naší zemi, rostly různé organizace jako houby po dešti. Naše sokolská organizace měla slavnostní ustavující schůzi dne 16. června 1932, v čase, kdy vzpomínali sté výročí narození zakladatele sokolské myšlenky Dr. Miroslava Tyrše.

Slavnostní schůzi zahájil proslovem zdejší řídící učitel Josef Prášil. Po něm promluvil prof. Jaroš, předseda Sokola Holešov o významu Sokola. Zdůraznil, že Sokol sdružuje lidi bez rozdílu povolání, majetku nebo náboženství. Je spolkem nepolitickým, ale zato spolkem národním, demokratickým a pokrokovým.

Po úvodních přednáškách byl zvolen prvním starostou řídící učitel Josef Prášil, místostarostou František Hochmajer, náčelníkem František Utinek a vzdělavatelem František Kučera, jednatelem učitel Ladislav Schnábl a pokladníkem Marie Michnová. Za správní výbor z okolních obcí byli zvoleni: za Míškovice František Gazda, za Machovou František Václavík, za Hostišovou Ludvík Hořčica a za Sazovice Josef Vlček.

Na závěr byla připomenuta slova Tyršova: „Buďmež silní a stateční, činní, protože budoucnost patří činnému, kdo chvíli stojí, stojí opodál“. Pohlceni atmosférou, sokolskými ideály se rozcházeli do svých domovů odhodláni zdolávat všechny překážky.

Program nově ustanoveného Sokola byl náročný:

Zajistit prostory pro cvičení, zajistit cvičitelský sbor, zajistit cvičence od žactva po dospělé, pořádat veřejná cvičení, akademie, divadla a plesy a ze zisku kupovat nářadí. Při velkém nadšení se všechno dařilo.

Už dne 28. srpna 1932 se u nás uskutečnilo první veřejné cvičení, za velké účasti stědrých občanů. Z prvního příjmu byla zakoupena bradla a hrazda. Čistý zisk z tohoto podniku byl 2.123 Kč. Srovnejme tehdejší členský příspěvek 12 Kč za rok k dnešním 200 Kč za rok. V dalších letech se činnost stále stupňovala a byla bohatá.

Počet členstva rychle rostl a počet cvičících také. Cvičilo se dvakrát týdně odpoledne až do pozdního večera. Tělocvična byla vždy plná. Současně cvičilo více družstev. V létě každého roku jsme byli zváni nejen do blízkých vesnic, ale i do Prusinovic, Holešova, Ludslavic, Fryštáku atd. Velké množství diváků odměňovalo různé sklopky, toče, podmety i veletoče potleskem. V domácím prostředí se cvičení konalo v místě, kde stojí Hasičská zbrojnice a samoobsluha. Stav členstva k 31. prosinci  1939 byl tento: mužů 72, žen 30, dorostenců 12 a dorostenek 10.

Mezi mladé cvičence chodil do tělocvičny člen výboru – vzdělavatel – aby již od dětství vychovával děti a mládež k mravnosti a slušnosti. Dospělí, hlavně cvičitelé, zdokonalovali svou dovednost v kurzech. Náčelník Vladimír Zelina se zúčastnil 14-denní cvičitelské školy v Praze, Jaroslav Dřímal absolvoval třídenní župní školu v Kojetíně atd.

Po pár letech činnosti byl Sokol Mysločovice považován za jeden z nejlepších v župě. V roce 1937 už měl náš Sokol 170 členů. Rozvoj Sokola se nezastavoval. Naši cvičenci se zúčastnili župního sletu ve Zdounkách a vojenské slavnosti v Kroměříži. Na Všesokolském sletu v Praze cvičilo 20 našich členů. Tak pokračoval aktivní cvičební život naší Jednoty až do zákazu činnosti německými okupanty v roce 1941.

Funkcionáři a cvičitelé:

 Dne 6. prosince 1932, půl roku po založení Sokola, náhle odstoupil předseda bratr Josef Prášil z funkce. Zvolen byl bratr František Hochmajer. Tuto funkci zastával do 11. ledna 1935, kdy byl zvolen bratr František Ryška. Po něm, dne 15. ledna 1939, se stal předsedou dosavadní vzdělavatel bratr František Kučera. Jeho funkční období trvalo pouhé dva roky. Dne 26. ledna 1941 se stal starostou Sokola bratr Josef Kojecký. Několik měsíců po  jeho zvolení byla sokolská činnost zakázána, ale po skončené válce se výbor ihned sešel, aby za vedení bratra Kojeckého navázal na výborné předválečné úspěchy. Začalo se intenzivně se cvičením. V této činnosti nejvíce pracovali Rudolf Gazda, Vladimír Zelina, Václav Košina z Míškovic, Václav Dřímal a mladí Miroslav Jančík, Miroslav Krystýnek, Stázka Kovaříčková – Miklíková a další. Starostou byl stále bratr Josef Kojecký, až do ledna 1947. Dalším starostou Sokola po osvobození byl bratr Václav Vybíral, kterého zastihl nešťastný únor 1948, doba převratných změn nejen v tělovýchově. Přišlo sjednocení tělovýchovy, násilné zrušení všech tělovýchovných organizací do jednoho ČS svazu tělesné výchovy. V naší vesnici byl zrušen TJ Orel, zástupci: František Brázdil, Bohumil Dosoudil a Antonín Dočkal ml. přišli do výborové schůze Sokola a předali Sokolu majetek: budovu dnešního Zdravotního střediska, hrazdu a žíněnku, 10 zahradních stolů, 50 židlí a 16.120 Kč v hotovosti, dále 7 měřic pole v  k. ú. Sazovice.

V květnu 1948 se zúčastnil výbor Sokola Mysločovice zakládající schůze samostatné TJ Sokol Míškovice. Doposud se zde cvičení provádělo pod hlavičkou naší TJ. Prvním starostou zde byl zvolen Josef Zapletal, náčelníkem Vladimír Zelina, jednatelem Antonín Šesták atd.

Dne 21.11.1948 se konala mimořádná valná hromada Sokola s programem přesně podle zápisu: Prověření a očista členů TJ Sokol Mysločovice.

Schůzi řídil předseda akčního výboru pan Karel Večeřa a pan Konupčík z Holešova. Po této schůzi, jak se říká – nezůstal kámen na kameni. Předsedou byl zvolen učitel Jiří Pracný, jednatelem Jan Šmakal a 12 členů výboru, mezi nimi nové tváře Vincenc Emmer, Květoslav Pavlík, František Šesták. Aktivní na této schůzi začali býti Šebestián Gazda, Bohuslav Utinek, František Dosoudil.

Za nových podmínek elán všech dosavadních opor, cvičitelů a členů výboru postupně slábl. Cvičilo se nepravidelně, s malou účastí a nevystupovalo se. Z nepolitické organizace se stala politická do všech podrobností. Zatímco v roce 1946 byla průměrná návštěva cvičení u žen 10,9, dorostenek 10,6, u žaček 19,2, u mužů 12, dorostenců 14 a žáků 11,7 – tak v létech po únoru se cvičilo sporadicky – začal se hrát stolní tenis a začaly se propagovat různé sportovní dny, manifestační běhy, hokej a plnění různých podmínek odznaků. Celá společnost prováděla politickou proměnu. Nové vedení státu vytvářelo Akční výbory Národní fronty. Ty propagovaly tělesnou kulturu podle sovětského vzoru, spolu s místní KSČ schvalovaly či zamítaly složení výborů, udávaly důtky členům za politické projevy, proto celý výbor Sokola odstoupil. Psal se rok 1952.

Vzpomínky na úspěšná léta 1932-1958

 O předválečném vrcholu nářaďového tělocviku u nás bylo již dostatečně napsáno na prvních stránkách této kroniky. Ale nabízí se srovnání, které nám mnoho napoví. Zatímco do roku 1948 byla plná tělocvična a na veřejném cvičení vystoupilo přes stovku cvičenců. Dne 8. června 1952 se konal Sokolský den, na kterém vystoupily jen děti a polovinu programu zajišťovali svým vystoupením místní hasiči.

O dřívějším nadšení všech členů Sokola už nemůže být ani řeč. Z doby začátků do roku 1950 považuji za správné doplnit jména dalších obětavých pracovníků Sokola. Kromě již výše jmenovaných obětavých cvičitelů v úvodu kroniky je naší povinností připomenout mnoho dalších: dlouholetý pokladník Oldřich Krystýnek, Emil Fiala, Severin Skopal, Jindřich a Jan Švarcovi, Štěpán, Karel, Bohuslav, František a Václav Dřímalovi, učitel Ladislav Schnábl, František Šesták, Václav a Zdeněk Stokláskovi, a po okupaci Miroslav Krystýnek a Miroslav Jančík. Z žen to byly Zdenka Krystýnková-Gazdová, Marie a Zdenka Zatloukalová, Marie Mazálková-Stoklásková, Vojtěška Utinková, Květa Dosoudilová-Malotová, Irena Hanáková-Vyoralová a Františka Švarcová-Šestáková. K naším špičkovým cvičencům na nářadí z kategorie mužů byli Vladimír Košina, Vojtěch Zelina a Miroslav Zavadil, všichni z Míškovic, dále Miroslav Krystýnek a Miroslav Jančík z Mysločovic.

V prosinci 1934 zemřel po zákeřné nemoci jeden z nejobětavějších funkcionářů, náčelník Jaroslav Mazálek. Koncem roku 1934 odchází od nás na nové učitelské místo do Přílep dobrý organizátor, jednatel Ladislav Schnábl.

Po roce 1945 si získal náš Sokol mnoho příznivců a přispívajících členů z okolních obcí, zvláště na Hostišové. Byli zvoleni tzv. důvěrníci z Hostišové: Josef Šesták, Oldřich a Josef Vojáčkovi, František a Ludvík Hořčicovi, Vlastimil Vojáček ze Sazovic, Emil Emmer, František a Josef Václavíkovi z Machové, Jaromír Brázdil a Svatopluk Matula.

Bylo by chybou nezaznamenat rozhodnutí celé Sokolské jednoty jmenovat řídícího  učitele Josefa Prášila čestným starostou Sokola za jeho velké zásluhy o rozvoj tělovýchovy u nás.

Za dobu sjednocené tělovýchovy existovaly odbory a oddíly. Odbor ZRTV zastupoval dřívější Tyršův Sokol. Po dvaceti letech jeho živoření se opět stává, díky výboru TJ zvolené v roce 1971, poměrně silnou složkou. Sám uspořádal veřejné cvičení a zúčastňoval se podobných v okolních TJ. Hlavními organizátory byl výbor TJ, dále cvičitelé Jaroslav Gazdoš, Miroslav Krystýnek, jeho dcera Hana, Hana Žůrková-Vojáčková, Miroslav Žák a Marie Karlíková. Vyvrcholením činnosti ZRTV v roce 1975 bylo uspořádání místní spartakiády, na které za spolupráce s TJ Tlumačov vystoupilo 180 cvičících za velkého zájmu diváků. Byla to důstojná oslava 30-ti let po skončení války. Byla to akce, kterou už dávno občané Mysločovic v domácím prostředí neviděli. Na první spartakiádě v Praze v roce 1956 cvičily také naše ženy: Eva Utinková a Jarka Mrlíková, za muže: Luboš Hanák a Jarda Achiles.

V dalších letech cvičení, hlavně mládeže, pokračuje. Potvrzuje to účast našich žáků na okresních přeborech, kde se stal Mirek Zelina okresním přeborníkem a celkem tři postoupili do krajského přeboru. Také Aleš Dovrtěl uspěl v běžeckém závodě Mladé fronty, když skončil z 50 běžců na druhém místě. To bylo v roce 1977. V předcházejícím roce při závodech na okruhu vesnicí konaném v únoru se stali přeborníky Jana Mrlíková, Radek Kutra, Zdeněk Gazdoš, Jaroslav Gazdoš, Jiří Dřímal a Milan Dřímal ve svých kategoriích.

Vyvrcholením cvičebního roku 1980 byla místní spartakiáda. Bohužel, velmi nepříznivé počasí nám naše plány zkazilo. Přes hustý déšť se cvičilo na fotbalovém hřišti za účasti hlavně domácích cvičenců, ale také početné výpravy z Tlumačova a Otrokovic. Avšak na následující celostátní spartakiádě v Praze zůstaly krásné vzpomínky dvanácti mužům a třiceti žákům.

Dne 19.5.1985 se konala u nás poslední spartakiáda na našem bezvadně připraveném spartakiádním stadionku. Devět družstev cvičilo ve velkých počtech. Složka „Rodiče a děti“ byla posílena cvičenci z Tlumačova a skladba „Dorostenky a ženy“ děvčaty z Otrokovic.

Nevídané množství diváků bylo také spokojeno s cvičením mužů v počtu 18 našich a 18 hostů z Malenovic. Velmi pěkné cvičení předvedly dorostenky mladší i starší žačky. Akrobaticky náročné cvičení měli starší žáci.

Po našem vystoupení jsme také cvičili v Otrokovicích, ve Zlíně na okresní spartakiádě a následně na celostátní spartakiádě v Praze.

Ani jsme netušili, že toto veřejné vystoupení je nejen pro nás posledním. Z odstupem času se na to horší, na problémy a starosti zapomíná a zůstávají jen pěkné vzpomínky na nácviky, cvičení, vystupování a veselé příhody, které patří ke zdravému mládí.

V současné době, po desetileté přestávce, probíhá pravidelné cvičení žen v pátek v 19.00 hod. v tělocvičně ZŠ, které začínají navazovat na zaniklou tradici. Vedoucí cvičitelkou je Leona Pospíšilová ze Lhotky a průměrná účast je 15 žen a několik dětí, které cvičí se svými maminkami.

Nahoru Přesunout se na začátek stránky

{1373407091-logo-sokolmyslocovice.png}{1373407099-logo-sokol.png}© 2013 TJ SOKOL Mysločovice, o.s.,
Mysločovice 56, 763 01 Mysločovice, Česká republika

Oddíly



© 2013 Všechna práva vyhrazena. TJ Sokol Mysločovice
Design rotate Rotate